Postižení očí – diabetická retinopatie

Diabetická retinopatie vzniká na podkladě postižení kapilár oční sítnice (sítnice = retina). Jejich úkolem je přivádět do sítnice živiny a kyslík a odvádět zplodiny metabolismu. Vlivem hyperglykémie se však stěna těchto kapilár tenčí a začíná propouštět vodu, bílkovinné i tukové látky. Ty způsobují otok sítnice nebo se do ní ukládají ve formě různě tvrdých hmot. V pokročilejší fázi retinopatie může docházet i k uzávěru kapilár a nedostatku kyslíku v postižených místech. Organismus na to reaguje tvorbou nových cév, které jsou však většinou méněcenné a často praskají. Výrony krve, které praskání doprovázejí, dále zhoršují stav sítnice.

Z hlediska novotvroby cév dělíme retinopatii na neproliferativní a proliferativní. Proliferativní fáze je charakterizována právě novotvorbou cév a je považována za pokročilý, kvalitu zraku ohrožující stav.

Počáteční fáze diabetické retinopatie nijak zrak nezhoršují, pokročilejší fáze vedou ke zrakové neostrosti a pozdní již k výpadku zrakových polí či jiným závažným postižením.

Protože diabetická retinopatie probíhá dlouhodobě a plíživě, je třeba oční pozadí u diabetiků kontrolovat nejméně jedenkrát ročně, v případě potřeby i častěji. Celosvětově přivede diabetická retinopatie ke slepotě přibližně 2 % všech diabetiků.

Zpět