Kdy a jak měřit

K dosažení dobré kompenzace diabetu by bylo ideální mít představu o hodnotě glykémií v průběhu celého dne. To nám v současné době částečně umožňuje tzv. kontinuální monitorace glykémie (CGM), která ale zatím není běžně rozšířena. Každodenní měření glukometrem, např. každou hodinu, samozřejmě od našich pacientů neočekáváme. Bylo by to drahé a především bolestivé. Kolikrát se tedy za den měřit, aby nám získané informace přinesly největší užitek? Některé simulační studie ukazují, že smysl má i devět měření denně. To je hodně a většina pacientů se tolikrát denně určitě nezměří. Nebudeme nyní hledat nějaký kompromis, ale pokusíme se ukázat systematické rozložení měření tak, aby nám poskytlo dostatečné množství použitelných informací k dosažení správné kontroly diabetu – tzv. glykemický profil.

Glykemický profil je v diabetologii běžně užívaný termín, který znamená určité schematické rozložení měření v čase tak, aby poskytlo co nejkomplexnější obraz pohybů glykémie v krvi. Je založen na jednoduchém principu vycházejícím z časového rozložení jídel a obecných zákonitostí chování glukózy v těle. Zajímají nás ty časové body, které jsou z hlediska změn a našeho ovlivnění glykémie nejdůležitější. Těmi jsou okamžiky před aplikací krátkodobého inzulínu před hlavními jídly, dále 1,5–2 hodiny po jídle, před spaním (před aplikací dlouhodobého inzulínu) a v průběhu noci (kolem 2.00 hodiny).

 

Doporučené doby měření:

– Před hlavním jídlem (snídaní, obědem, večeří): podle této naměřené hodnoty a plánovaného množství sacharidů určujeme dávku inzulínu k jídlu. V tomto období by glykémie neměla klesnout pod 4 mmol/l a přesáhnout 6 mmol/l.

 

– Za 90–120 minut po jídle: podle této hodnoty můžeme posoudit, zda jsme si k jídlu podali odpovídající dávku. V tomto období by hodnota glykémie neměla přesáhnout 7,5 mmol/l.

 

– Před spaním: znalost této hodnoty nám umožní klidný spánek. Budeme si jistí, že hodnota není příliš nízká a riziko hypoglykémie není vysoké. Hodnota před spaním by měla být kolem 6 mmol/l.

 

– Kolem 2.00 hodiny v noci: toto je období největšího rizika hypoglykémie. Doporučuje se glykémii v této době čas od času změřit, abychom měli jistotu, že v noci hypoglykémii nezažíváme. Hypoglykémie většinu pacientů v noci probudí, může se však stát, že ji zaspí. Často se taková situace projeví jen ranní bolestí hlavy či propoceným nočním prádlem. Výsledkem noční hypoglykémie pak bývá vysoká ranní glykémie.

 

V případě, že měříme hodnoty před (třemi) hlavními jídly, po nich a před spaním, mluvíme o tzv. sedmibodovém denním profilu (někdy označovaném jako velký glykemický profil). Pokud měříme glykémie pouze před jídly a před spánkem, hovoříme o tzv. čtyřbodovém profilu (někdy označovaném jako malý glykemický profil).

 

Kolikrát za den by se měl pacient v uvedených časech změřit?

Ve velké míře záleží na zkušenosti pacienta s onemocněním. Na jeho samém začátku, při hledání vhodné dávky a při ověřování, na kolik vystoupá glykémie po různých typech jídel, je vhodné měřit glykémii v uvedeném sedmibodovém schématu. Ve chvíli, kdy jsme si chování nemoci „osahali“, nalezli jsme pro sebe optimální režim, hodnoty glykémií jsou při příslušných dávkách inzulínu stabilní, blízké normě, a je dosaženo doporučené hodnoty glykovaného hemoglobinu – HbA1c (viz tabulka Cíle léčby), můžeme frekvenci měření snížit, ale nikdy ne zcela vynechat! V měření bychom měli uchovat pravidelný, nám vyhovující režim se stanovením minimálně 3–4 hodnot glykémie za den ve zmíněném čtyřbodovém schématu (s občasným proměřením glykémií během noci a po jídle, viz tabulka Záznam glykemického profilu).

Oficiální doporučení České diabetologické společnosti zní – pacienti léčení intenzifikovaným inzulínovým režimem (tj. 3–4 dávkami inzulínu denně nebo inzulínovou pumpou): alespoň 3 měření denně.

Optimální je nevynechávat alespoň jedno sedmibodové měření týdně. V případě kolísání glykémií nebo jejich dlouhodobějšího vzestupu či nárůstu HbA1c je samozřejmě nutné frekvenci měření opět zvýšit alespoň do doby, než se glykémie opět vrátí do pásma cílových hodnot. Stejně tak je třeba zvýšit frekvenci měření v těhotenství.


Správná technika odběru krve pro měření glykémie

Nejčastějším místem vpichu jsou boční partie bříšek konců prstů, kde je největší průtok krve a kde je odběr v tomto ohledu jednoduchý. Na druhé straně je zde nejhustší nervová síť a odběr bývá často bolestivý. Většina běžně používaných glukometrů dnes umožňuje provést měření i z velmi malého množství krve, takže odběr je možný i z jiných, tzv. alternativních míst, kde vpich díky menšímu počtu nervových vláken tolik nebolí. Těmi jsou například přední plocha předloktí, přední plocha stehen či břicho. Zde je odběr složitější, neboť získání kapky krve trvá delší dobu právě pro nižší průtok krve těmito oblastmi. Je též nutné upozornit na to, že zejména v případě rychlejších změn glykémie (jídlo, fyzická aktivita, nemoc apod.) nejsou hodnoty naměřené z těchto míst příliš přesné a neměly by být užívány k radikálním rozhodnutím o změnách dávek inzulínu. V případě pochybností je nutné vždy glykémie přeměřit v krvi získané z prstu.

Odběr by měl být proveden po omytí rukou mýdlem a vlažnou vodou. Po provedení odběru očistíme zbylou krev v místě vpichu tamponem s dezinfekčním roztokem.

Glukometr může pacienta překvapit odmítnutím měření v případě, kdy se přístroj nachází v prostředí s teplotou mimo provozní rozsah. Vždy je vhodné se o těchto teplotních rozsazích svého přístroje informovat (viz návod k použití), zejména chystáme-li se do zemí s teplotními extrémy.

Deník diabetika si zdarma stáhněte v sekci Ke stažení.

Zpět