Světový den diabetu byl ustaven Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1991. Připomínáme si jej od té doby vždy 14. listopadu u příležitosti výročí narození Fredericka Bantinga (1891), jednoho z objevitelů inzulinu. Ten se společně s kolegou Charlesem Bestem svým objevem v roce 1922 zapsal do dějin moderní medicíny. Do té doby diagnostika cukrovky znamenala nevyhnutelnou smrt. Už o rok později byla udělena Nobelova cena za objev inzulinu a ve stejném roce se začal vyrábět i na území České republiky. Od té doby dokázal zachránit a významně prodloužit život milionům lidí po celém světě.

V současnosti žije celosvětově s diabetem na 460 milionů lidí a podle odhadů WHO zůstává každý druhý pacient s cukrovkou nediagnostikován. Mezinárodní diabetologická federace (IDF) upozorňuje, že dle aktuálních odhadů se může tento počet v dalších 25 letech až zdvojnásobit. IDF spojuje 240 organizací napříč celým světem s jedním hlavním cílem – zamezit navyšování počtu pacientů s cukrovkou. V České republice se s ní v současnosti léčí více než 950 tisíc lidí.

Letošní Světový den diabetu si připomínáme za bezprecedentních podmínek. Tradiční pochod a další akce spojené s osvětou se letos kvůli probíhající pandemii covidu-19 zrušily či částečně přesunuly do on-line prostoru. O to více je potřeba o diabetu informovat širokou veřejnost i naše blízké. Koronavirus (ale i jiná virová onemocnění) je pro všechny pacienty s chronickými problémy rizikový a může pro ně znamenat významné zdravotní komplikace. Výjimkou nejsou ani lidé s cukrovkou. Současná doba však nepředstavuje riziko jen kvůli samotné nákaze – lidé totiž z důvodu vlastní bezpečnosti tráví mnohem méně času pohybem a mění svoje návyky. I proto je naprosto zásadní, aby nejen diabetici nepolevili ve zdravém životním stylu a nezapomínali na pravidelný příjem vitamínů.

V populaci se vyskytují dva typy tohoto onemocnění, které se liší průběhem i potřebnou léčbou. Diabetem 1. typu trpí o něco méně než desetina všech pacientů. Jedná se autoimunitní onemocnění, které bývá nejčastěji diagnostikováno v dětském věku až rané dospělosti. Jeho přesné příčiny stále nebyly objasněny, odborníci se však shodují, že se pravděpodobně jedná o kombinaci genetických predispozic a vlivu vnějšího prostředí. Diabetes 2. typu je porucha metabolismu, která se vyznačuje hlavně nadměrnou hladinou cukru v krvi způsobenou inzulínovou rezistencí. Původ diabetu 2. typu bývá hlavně v dlouhodobě nesprávné životosprávě, nedostatečném pohybu a špatném jídelníčku. Cukrovka vzniká obvykle po 45. až 50. roce věku a v těle může působit i několik let bez jakýchkoliv příznaků.

Mezi nejdůležitější způsoby prevence patří hlavně úprava životního stylu a stravování tak, aby se předcházelo obezitě. Důležité je však i pravidelně navštěvovat praktického lékaře, který průběžně sleduje vaši hladinu cukru v krvi a může vás upozornit na případná rizika diabetu či toto onemocnění včas diagnostikovat. Právě to je v následné péči a minimalizaci negativních projevů klíčové.