Krevní tlak

Jednou z nejčastějších chorob, které mají na vznik srdečního onemocnění vliv, je vysoký krevní tlak neboli hypertenze. Jeho příčinou se zhoršuje ateroskleróza cév (dlouhodobý proces ve stěně tepen, který ve svém důsledku vede k ukládání tuků, především cholesterolu; následkem je zužování cév a případně jejich uzavření a nedokrevnost) a také se zvyšuje riziko srdečního selhání, selhání ledvin, poruchy srdečního rytmu, a dokonce výskytu demence.

Jeho ukazatelem jsou dvě hodnoty – systolický a diastolický krevní tlak. Ten první se zobrazuje na tlakoměru jako vyšší číslo a udává hodnotu nejvyššího tlaku v cévách. Naopak druhé, nižší číslo vyjadřuje nejnižší tlak.

U pacientů s diabetem je vysoký krevní tlak častější než u ostatních, a to především při diabetu 2. typu. Pokud jeho výše překračuje hranici 140/90 mmHg (alespoň v jednom ukazateli), pak by měla být zahájená léčba. V té se nejlépe uplatňují režimová opatření, zejména změna životního stylu, a také léky, které předepíše lékař. Z režimových opatření má největší význam omezení soli na množství do 5 g za den, snížení tělesné hmotnosti u pacientů s nadváhou, konzumace dostatku ovoce a zeleniny, dostatek pohybu a omezení alkoholu.

Cholesterol

Dalším běžným negativním vlivem na zdraví srdce je tolikrát skloňovaný cholesterol. Tuky, jako například triglyceridy nebo právě cholesterol, se společně transportují krví ve vazbě na bílkoviny. Toto spojení se nazývá lipoproteiny a pro nás jsou nejdůležitější dva typy – HDL a LDL. Zatímco HDL cholesterol – lidově zvaný hodný cholesterol – brání ukládání tuků v cévách, LDL cholesterol je vysloveně aterogenní, tzn. přímo se ukládá ve stěnách cév a je zodpovědný za jejich zužování.

Vzhledem k vysokému riziku srdečních a jiných cévních příhod u diabetiků jsou cílové hodnoty krevních tuků přísnější v porovnání s obecnou populací, a to zejména u pacientů, kde je diabetes provázen postižením cév aterosklerózou. Cílová hodnota LDL by u nich měla být pod 2,5mmol/l, u nejrizikovějších osob dokonce pod 1,8mmol/l. Porucha metabolismu tuků u diabetiků se vyznačuje zejména nízkou hodnotou HDL cholesterolu a vysokou hodnotou tzv. triglyceridů. Hladina rizikového LDL cholesterolu může být normální nebo jen lehce zvýšená.

Vyšetřovací metody

V dnešní době lze postižení cév odhalit řadou vyšetřovacích metod, které jsou pro pacienta naprosto nezatěžující a neinvazivní. Patří mezi ně například ultrazvuková vyšetření nebo EKG, ze kterého může lékař vyčíst známky nedokrevnosti srdečního svalu nebo i přímo známky již proběhlého infarktu. Dále pak existují vyšetření, u kterých je nutné do tepenního systému zavést katetr, který umožní zobrazení příslušné cévy - taková se označují jako invazivní. Jejich výhodou je, že se cévy mohou opravit při samotném vyšetření tzv. angioplastikou (rozšířením cév). Kromě těchto dvou typů existují také vyšetření částečně invazivní, která se označují jako semiinvazivní. Patří sem například vyšetření počítačovou tomografií (CT), metody nukleární medicíny apod., kdy se do těla podává kontrastní látka, s jejíž pomocí se zobrazují příslušné orgány.

Při řešení problému se kromě invazivního postupu může postupovat konzervativně, což spočívá v již zmiňovaných režimových opatřeních a aplikaci účinných léčiv. O tom, jaký postup bude zvolen, rozhoduje přítomnost obtíží, výsledek vyšetřovacích metod a v neposlední řadě i preference pacienta. Konzervativní přístup se většinou volí tam, kde změny nejsou ještě výrazné a léčba je dokáže zastavit či alespoň výrazně zpomalit.

První díl našeho miniseriálu o kardiovaskulárních onemocněních si můžete přečíst po kliknutí zde a ještě více informací se o nich můžete dočíst v naší příručce po kliknutí zde.