Sacharidy jsou rozmanité chemické sloučeniny, z nichž některé slouží jako základní stavební kameny určitých tělesných struktur, například svalů, jiné jako zdroj okamžité energie a další pak energie zásobní. Ve stravování se obecně rozdělují na jednoduché cukry, mezi které řadíme monosacharidy, disacharidy a oligosacharidy, a složené cukry neboli polysacharidy. Každý z nich má jiné vlastnosti a je tedy třeba s nimi podle toho zacházet.

Monosacharidy zahrnují glukózu, fruktózu a galaktózu. Glukóza je při diabetu zásadní pro získávání energie a patří k jejím rychlým zdrojům. Po požití se téměř okamžitě vstřebává do těla, které ji buď využije jako zdroj energie, nebo začlení do zásobních struktur organismu tak, že ji převede na glykogen ve svalech a játrech. Ten pak slouží jako pohotový, ale rychle vyčerpatelný zdroj glukózy. Pokud však v těle není přítomen inzulín, glukóza se hromadí v krvi. Dalšími monosacharidy obsaženými v potravě jsou fruktóza a galaktóza. I ony slouží jako zdroje energie a nacházejí se zejména v ovoci (fruktóza) a v mléce (galaktóza).

Disacharidy jsou tvořeny dvěma molekulami monosacharidů, na které se ve střevě rozštěpí a poté se vstřebají. Dělí se na maltózu, laktózu a sacharózu. Nejvýznamnějším zástupcem je sacharóza, což je řepný cukr, kterým běžně sladíme. Disacharidy patří také mezi rychlé zdroje energie.

Oligosacharidy, které se také nazývají maltodextriny, se skládají z většího množství jednoduchých cukrů. Po požití se ve střevě postupně štěpí na monosacharidy. Jsou o něco pomalejším zdrojem energie než mono a disacharidy, a proto se využívají pro průběžné doplňování energie během větší a delší fyzické zátěže.

Polysacharidy se skládají z mnoha molekul jednoduchých cukrů a jsou jedním ze zásobních zdrojů energie. U živočišných polysacharidů se jedná o glykogen, u rostlinných hovoříme o škrobech (obsažených v obilí a všech výrobcích z něj, např. v mouce, krupici, ovesných vločkách, těstovinách a pečivu, dále v bramborách, luštěninách či rýži). Škrob je zdrojem glukózy a po jeho požití v potravě dojde k rozštěpení na monosacharidy, které se dále vstřebávají.

Jaké sacharidy jsou tedy pro diabetiky „ty správné“?

Obecné doporučení pro diabetiky, ale i zdravé jedince zní, že sacharidy by měly tvořit 44–60 % celkového kalorického příjmu za den. V největší míře by mělo jít o složené sacharidy, aby bylo jejich vstřebávání díky pomalejšímu trávení pozvolné a koncentrace glukózy v krvi se nezvyšovala příliš rychle. Strava by naopak neměla obsahovat příliš mnoho jednoduchých sacharidů (monosacharidy, disacharidy a oligosacharidy), které mají nasládlou až sladkou chuť. Ty se po požití vstřebávají do těla velmi rychle a způsobují tak rychlé zvýšení hladiny krevního cukru. Diabetici by měli obzvlášť opatrně zacházet se sacharózou (řepným cukrem). Její denní příjem by u kompenzovaných a neobézních diabetiků neměl překročit 50 g (10 % celkové denní energetické potřeby) včetně sacharózy obsažené v konzumovaných jídlech, ale optimální je ještě menší množství. Musí se započítávat do celkové denní dávky sacharidů. Povolena je především ve formě slazených jídel, nápoje se sacharózou se doporučují pouze ke zvládnutí hypoglykémie.

Diabetická výživa vychází z běžných doporučení o zdravé stravě. Rozdíl pro diabetiky však spočívá v tom, že o své stravě a o sacharidových potravinách musí více přemýšlet, protože mají přímý vliv na jejich glykémii.