Za objevem hydroterapie stojí neštěstí

Vincenz Priessnitz vyrůstal na začátku devatenáctého století v domku uprostřed úchvatné přírody Jeseníků. Jednoho dne se ale nešikovně připletl pod kopyta splašených koní, kteří táhli vůz, a utrpěl těžké poranění hrudníku. Doktoři si s tím nevěděli rady a obávali se nejhoršího.

Bystrý mladík se ale nehodlal jen tak vzdát. Už dříve pozoroval v přírodě srnky, které si chodily do místních pramenů omývat rány, a rozhodl se, že je zkusí napodobit. Smrtelné zranění tímto způsobem nakonec úplně vyléčil a od té doby bylo jasné, že si blahodárné účinky této vody nemůže nechat jen pro sebe. Vincenz přestavěl svůj rodný dům ve vodoléčebný ústav a postupně zde vznikly lázně, kam se sjížděli lidé až ze zámoří.

Kombinace čerstvého vzduchu a vody dělá divy

Slavný zakladatel za svého života vymyslel několik léčebných metod, které se v lázních aplikují dodnes. Jednou z nich jsou venkovní koupele dolních končetin. Pravidelná denní čapí chůze v bazénku s přírodní protékající chladnou vodou o teplotě 8—15 °C pomáhá vylepšit funkci srdce a cév, zvyšuje odolnost vůči infekcím a snižuje stres. Koupáním horních končetin lze zase zamezit migréně a nespavosti, ulevit srdečnímu tepu či napomoci lepšímu fungování štítné žlázy a správnému dýchání.

Na první pohled vypadají Priessnitzovy procedury velmi jednoduše, ale není to tak úplně pravda. Například i onen legendární Priessnitzův obklad, který pronikl do našich domácností, byl původně mnohem složitější a propracovanější. Šlo o komplikovanou kombinaci vodoléčby, zábalů, polevů a kartáčování kůže. Člověk se nejprve předehřál teplou vodou ve sprše, následně ovinul mokrým studeným prostěradlem, po jeho prohřátí a zpocení následovala polokoupel v 35 °C teplé vodě, přičemž se mu polévala šíje, záda a končetiny chladnou vodou.

Okolní příroda vybízí k výletům

Není to jen voda, která léčí. Unikátní klima, pohádkové výhledy do krajiny a čerstvý horský vzduch se starají o zdraví dýchacích cest, správné fungování štítné žlázy i napravování vybraných psychických poruch. Už sám Priessnitz tvrdil, že k ideálnímu výsledku léčby nestačí pouhé minerální vody, ale právě kombinace pramenů a zdejšího prostředí.

V lázních rozhodně není nouze jak o přírodu, tak o zábavu nebo kulturu. Navštívit tu můžete několik muzeí, vyzkoušet lze některou z turistických tras nebo vyhlášený Balneopark Vincenze Priessnitze, tedy speciální vodní park, ve kterém se dá brodit potůčky, posedět na Priessnitzových lavičkách nebo okusit slavné skotské střiky.

Text: Zuzana Košutová