Vitamínová bomba

Proces kysání odstraňuje z jídla toxiny a zároveň vytváří nové živiny. Fermentovaná zelenina je tak plná tělu prospěšných živých kultur, enzymů, kyseliny listové, vitamínu B i antioxidantů. To vše má blahodárný vliv na činnost mozku, imunitní systém, a především na zdravou mikroflóru v trávicím traktu. A protože správné zažívání je pro udržení diabetu pod kontrolou nepostradatelné, kvašená zelenina by ve vašem jídelníčku rozhodně neměla chybět. Fermentované dobroty se skvěle hodí nejen k hlavnímu jídlu, ale i třeba večer jako něco malého k zakousnutí.

Jak na to?

Nenechte se odradit procesem, který přípravu kysané zeleniny doprovází. Lidé fermentovali potraviny tisíce let před vámi, bez technologií a speciálního náčiní. I dnes si doma vystačíte s větší keramickou nádobou a něčím na zatížení obsahu, ideální je talíř s plnou zavařovací sklenicí nebo dřevěné prkénko. Co se týče surovin, fermentovat můžete prakticky cokoli, zeleninu, ovoce, maso i ryby. Začněte třeba se zelím a postupně zkoušejte nejrůznější kombinace zeleniny a koření. Než ale proniknete do tajů fermentace, bude pro vás nejsnadnější zeleninu kvasit v jednoduchém slaném nálevu. Stačí vám na něj převařená voda a sůl bez obsahu jódu. Čím víc nálev osolíte, tím pomaleji vám zelenina zkvasí a bude kyselejší. Nejdůležitějším pravidlem správného fermentování je, aby všechny suroviny byly v láku ponořené a pečlivě zatížené. Jakmile totiž přijdou do kontaktu se vzduchem, začnou plesnivět. Nádobu uložte někam na tmavé místo s teplotou v rozmezí 17–20 °C a pak už jen nechte mikroby pracovat za sebe. Celý proces trvá zhruba sedm dnů, průběžně ale směs ochutnávejte. V okamžiku, kdy budete spokojeni s její kyselostí, ji dejte do lednice a proces fermentace tak zpomalíte. Takto uložená vám pak vydrží klidně i několik týdnů a její chuť bude polehoučku dozrávat.