Na Dialize jste se už mohli dočíst (v článku ZDE), jaký je rozdíl mezi nutričním terapeutem a výživovým poradcem. Tentokrát vám přinášíme přímo rozhovor s nutriční terapeutkou Bc. Miroslavou Pavlíkovou Peterkovou, DiS.  

S čím se na vás lidé nejčastěji obracejí a komu ve své praxi nejvíce pomáháte?

Nejvíce k nám chodí pacienti s diabetem druhého typu, kteří užívají perorální antidiabetika. Pomáháme jim s redukcí váhy, nasazením správné životosprávy a diabetické diety. Dále se zabýváme celkovou léčebnou výživou, nechodí k nám tedy jen pacienti-diabetici, ale také ti s gastroenterologickými či hepatologickými problémy, poruchami výživy a tak podobně.

Diabetes mellitus 2. typu se může rozvinout na základě špatné životosprávy. Dalo by se říci, že pacienti s diabetem druhého typu jsou stále mladší, oproti tomu, jak to bylo např. před pár lety?

Také se setkávám s obecným povědomím o tom, že je čím dál více mladších pacientů s diabetem druhého typu. Ale vzhledem k tomu, v jaké lokalitě pracuji, se setkávám spíše s těmi ve středím a vyšším věku. Často se ke mně dostanou také pacienti, kteří sice mají diabetes již několik let, ale ještě nikdy nebyli na výživové edukaci. Ty k nám většinou pošlou praktičtí lékaři a já je až třeba po deseti letech edukuji o tom, co je diabetická dieta. Bohužel se stále najdou i tací, kteří o své diagnóze vědí, ale nedodržují předepsanou léčbu. K nutričnímu terapeutovi se tak objednají až v momentě, kdy mají nějaké větší zdravotní potíže.       

Setkáváte se v rámci své práce s nějakými mýty, které se týkají stravování a zdravého životního stylu? Čemu pacienti často věří?

U mnoha pacientů se setkávám s mýty týkajícími se konzumace mléka a mléčných výrobků. Lidé často věří, že mléčné výrobky zahleňují a jsou tak pro ně špatné. V takovém případě jim vyložím, co je to vlastně mléčný výrobek a z čeho se skládá, a vysvětluji mýty o mléku a tzv. „rostlinných produktech“. Pokud má někdo intoleranci na mléko, tak ho samozřejmě z výživového plánu vynecháváme, ale pokud pacient přijde s tím, že mléko nemůže, aniž by na ně měl intoleranci, snažím se mu objasnit, proč mléko a mléčné výrobky z výživového plánu nevynechávat.  

Často se v obchodech setkávám s alternativními výrobky, jako je třeba mandlový či hrachový nápoj. Doporučila byste je obecně svým pacientům?

Tyto výrobky jsou většinou rostlinného původu, a tak jsou vhodné na zpestření stravy. Pokud však pacientům klasické mléko nepůsobí žádné trávicí a zažívací problémy, není důvod ho z jídelníčku zcela vyřazovat a nahrazovat pouze těmito výrobky.  

V souvislosti s mlékem mě napadá ještě jedna otázka. V případě, že máte pacienta, který se potýká s obezitou a je zároveň milovníkem kávy, doporučila byste takovému pacientovi nahradit plnotučné mléčko nízkotučným?

Když pacient pije kávu, vždy se ho zároveň ptám, jestli si ji dává s mlékem či cukrem. Mnoho pacientů se v průběhu času naučí pít kávu například jednou denně bez mléka a cukru a jednou denně s mlékem. V případě kávy s mlékem pacientům doporučuji, aby ji pili spíše s polotučnou variantou mléka, nikoliv plnotučnou. Bez smetany, zmrzliny, „salka“ či likéru, aby to nebylo energeticky náročné. Pokud si pacient dá cukr, je dobré, aby si o tom udělal zápis, abych věděla, že ho v rámci své životosprávy používá. Mléko ke konzumaci nezakazujeme, pacienty však edukujeme, že 100 ml mléka znamená cca 5 g sacharidů, aby si to mohli v rámci své diety odpočítat.

Jsou nějaké další stravovací mýty, kterým pacienti často věří?

Setkávám se s pacienty, kteří nejsou celiaci, a přesto ve svém stravování vynechávají lepek – drží bezlepkovou dietu, která však není úplně vhodná pro lidi, pro něž není určena. Zejména u diabetiků držení bezlepkové diety není vhodné, protože bezlepkové potraviny – zejména pečivo – u pacientů zvyšují glykémii. To je způsobeno zejména kukuřičným a bramborovým škrobem, které zvyšují cukr. Proto pacientům říkám, aby si raději dali žitné nebo špaldové kváskové pečivo. Co se týče bezlepkových potravin, je nutné pacientům vysvětlit, co to vlastně znamená. Některé z nich obsahují modifikované škroby, u kterých by si pacienti měli uvědomit, že jde o uměle chemicky vytvořené látky. Doporučuji lidem spíše přírodní varianty stravy.   Dalším ze stravovacích mýtů je také názor na cukr. Mnoho pacientů věří, že cukr jako takový je špatný. Proto je učím, co jsou to makroživiny – sacharidy, proteiny, tuky. Při nastavování dietních plánů u diabetiků vždy začínám se sacharidy, aby věděli, kolik by ideálně měli mít na den ve své stravě sacharidů – polysacharidů a monosacharidů. Je důležité vědět, co to cukr je. Není to jen ta bílá kostka, kterou všichni známe.  

Jaký máte názor na umělá sladidla?

Musíme mít na paměti, že existují sladidla kalorická i nekalorická. Umělá i přírodní. V případě těch přírodních, např. ve formě stévie (rostlina), by v přiměřeném množství neměl být problém. Obecně se však snažím dosáhnout toho, aby pacienti syntetická sladidla tolik nekonzumovali.  

Umělá sladidla jsou obsažena také ve výrobcích označených jako „DIA“. Opravdu jsou pro diabetiky vhodné? A v jakém množství?

V první řadě – dia výrobky nejsou bez cukru, obsahují i sladidla. Nenachází se v nich cukr ve formě sacharózy, ale v jiné podobě, často například jako fruktóza či glukóza. I tyto cukry si však pacienti musí počítat. Některé dia výrobky mohou být dokonce kaloričtější než ty běžné. Na trhu sice dia produkty jsou, protože existují podniky, které je chtějí prodávat, lze je ale nahradit běžnou pestrou stravou. Dát si například místo dia produktu obyčejný bílý jogurt s ovocem či vločkami. Ale myslím, že například mladí lidé dnes už dia výrobky – oproti starší generaci – tolik nekonzumují. Je možné, že se jedná o nějaký přežitek z minulosti…

Jaký máte názor na přerušovaný půst a keto diety?

Říkám si, že každý člověk je jiný. Pokud to někdo chce zkusit, ať si to zkusí. Je to jeho vlastní rozhodnutí a jeho vlastní vůle. Všem ale radím, aby takovou radikální změnu nejdříve prodiskutovali se svým lékařem a nutričním terapeutem. Co to udělá s jeho zdravotním stavem, to si musí vyzkoušet každý sám na sobě – včetně toho, jestli mu to způsobí dekompenzace. Lidé jsou různí, někomu keto dieta bude vyhovovat a někomu ne. Obecně se však nedoporučuje zcela syntetická strava a „strava“ založená na nápojích. Člověk potřebuje kousat. Kousáním štěpíte škroby a zároveň si zpevňujete i chrup a děláte si celkově dobré trávení. Co se týče půstů, určitě není dobré po nich okamžitě začít jíst. Člověk musí nastoupit zpátky do jídelního režimu pozvolna. U diabetiků však držení půstů není ideální, a to zejména kvůli glykémiím. Jak jsem psala v minulém článku, diabetickým klientům by stravu neměli nastavovat výživoví poradci.         

V posledních letech se v potravinových řetězcích můžeme setkat s čím dál širší nabídkou jídla pro vegany a vegetariány. Je veganství a vegetariánství vhodné také pro diabetiky?

Myslím si, že diabetici by měli vegetariánskou a veganskou stravu více vyhledávat, protože většina z nich se zaměřuje spíše na uzeniny, maso a obecně živočišné produkty. Díky vegetariánům máme k dispozici více výrobků, které jsou zdravější, jak ve formě zeleniny a ovoce, tak i rostlinných tuků. Je však nutné dát si pozor na palmový a kokosový olej, a pokud možno se jim vyhnout. Proč? Jedno období je výživoví poradci vyzdvihovali jako super potravinu. Palmový olej se získává z oplodí palmy olejné a ten kokosový z jader kokosových ořechů. Ano, tváří se jako rostlinné tuky, ale mají vyšší podíl nasycených mastných kyselin. Vždy je tedy nutné koukat na konkrétní složení. Vegetariánská strava je odlehčená, tudíž „bezmasý“, tzv. odlehčený oběd či večeře například jednou nebo dvakrát do týdne může být pro jídelníček diabetika vhodnou variantou. Vše je nutné brát s mírou, striktní vegetariánství je už moc. Problém nastává například u rodičů, kteří jsou vegetariáni/vegani a jejich dětí. Myslím, že děti by kvůli vývoji měly mít stravu smíšenou, pestrou a biologicky hodnotnou.

Jsou nějaké potravinové alergie, se kterými se můžeme setkat typicky u diabetu?

Pacienti mívají alergie na jednotlivé potraviny, jako jsou ořechy, ovoce, ryby, mořské plody atd., musí s nimi počítat a tyto alergeny nekonzumovat. Z širšího pohledu sem lze zařadit i intolerance, které jsou způsobeny jinými mechanismy než alergie. U diabetiků 1. typu se často vyskytuje přidružené onemocnění celiakie. Obvyklá je i intolerance na laktózu, a to nejen u diabetiků, ale i u ostatních pacientů. Pár pacientů mám i s intolerancí na histamin.  

Co se týče nákupu potravin – které údaje na etiketě by měli diabetici zejména sledovat?

Jako první je určitě potřeba zkontrolovat datum expirace, poté složení a energetickou hodnotu výrobku. Podle toho lze posoudit, jestli se výrobek hodí, nebo nehodí konzumovat.  

Pokud někdo s diabetickou léčbou teprve začíná – co byste mu doporučila do začátku? Čím by se měl ve své životosprávě řídit?

Diabetik by se měl poradit s ošetřujícím lékařem a domluvit si specializované pracoviště. A především nečerpat informace pouze z internetu a od výživových poradců na facebooku, ale od certifikovaných nutričních terapeutů ve zdravotnických zařízeních.  

Co sama ráda jíte a doporučila byste to svým pacientům? Která kuchyně (asijská, italská, mexická atp.) se obecně považuje za nejzdravější?

Mám ráda odlehčenou českou kuchyni v italském stylu, nerada zahušťuji omáčky. Ale když se naše lokální kuchyně zpestří o ovoce, zeleninu a kvalitní potraviny, tak je to fajn. Obecně je dobrá například středomořská kuchyně.  

Je něco, co byste ráda doplnila či vzkázala směrem ke komunitě diabetiků?

Ráda bych všech diabetikům vzkázala, že diabetes není na týden a jste kompenzovaní. Je důležité udržet si motivaci po celý život, sportovat, zdravě se stravovat a celkově se věnovat svému tělu.