Každé onemocnění je stresující samo o sobě. Člověk se při něm musí vyrovnat s mnoha záležitostmi, které mu náhle vstoupily do života. Diabetik není výjimkou. Od začátku je vystaven široké škále emočního vypětí, od počáteční komunikace s lékaři přes možnou nedostatečnou podporu v rodině až po obavy z budoucí kvality života.

Stres může nicméně nemocného doprovázet i dlouhodobě, protože dotyčný musí svou chorobu neustále brát v potaz a přizpůsobovat jí mnoho každodenních činností. Proto by diabetici měli obzvlášť dbát na stresovou hygienu. A pokud se nárůstu stresových situací – jako například právě před Vánoci – nemohou zcela vyhnout, měli by se s nimi alespoň naučit pracovat.

Druhy a nástroje stresu

Základ úspěchu tkví vždy v porozumění, pojďme se tedy se stresem nejdříve blíže seznámit. Rozeznáváme jej dva typy – eustres a distres. Možná vás překvapí, že první z nich – eustres – může na zdravé lidské tělo působit pozitivně. Podněcuje totiž naše fyzické i psychické úsilí a pozitivně stimuluje k podání maximálního výkonu při „záchraně“ – tělo totiž připravuje na útěk, nebo boj. Vlivem uvolňování stresových hormonů, zejména adrenalinu a kortizolu, do těla nicméně dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi. Takový výkyv nemusí v případě krátkodobého stresu znamenat žádné výrazné ohrožení, pokud ale stresové situace trvají příliš dlouho, napětí přechází v dlouhodobý takzvaný distres a začíná být pro diabetika nebezpečné.

Nadměrný stres (čili již zmíněný distres) vede ke snížení kvality života a může ještě více poškozovat zdraví jedince. Organismus se s jeho přispěním připraví k záchraně, pokud ale napětí neustoupí, původně užitečné obranné mechanismy začnou tělu škodit. Zdravé tělo dokáže hladinu krevního cukru samo snížit produkcí inzulinu. Diabetik musí vypozorovat, jak na stres reaguje, a dávkování inzulinu si upravit podle hodnot aktuálních glykemií.

Udělejte si jasno v tom, co je důležité a co ne

Pro diabetika je proto obzvlášť důležité naučit se pracovat se stresovými situacemi, zocelovat svou psychiku a zároveň umět předcházet i vzniku dlouhodobého stresu. Základem všeho je vždy prevence, což je zároveň nejjednodušší způsob, jak si člověk může pomoci sám. Vypracujte si svůj vánoční žebříček hodnot, v klidu si sepište, co vše musíte a chcete stihnout. Pak se zamyslete nad tím, co z toho je skutečně důležité – co považujete za nutnost a co naopak můžete vynechat. Podobně to samozřejmě můžete praktikovat i mimo svátky v běžném režimu.

Prevence před stresem

Zapomínat byste neměli také na pravidelný pohyb, který příznivě ovlivňuje hladiny hormonů v krvi, na vyvážený jídelníček, a to i o Vánocích, a pobyt na čerstvém vzduchu. Naučte se odpočívat a vyvažujte aktivní odpočinek pasivním. Zkusit můžete jógu, při níž díky dýchání a práci s pozorností dochází k částečné regeneraci již poškozených systémů. Během cvičení tělo využívá glukózu z krve jako zdroj energie pro svaly, takže její koncentrace v krvi klesá. Pokud máte pocit, že jóga není nic pro vás, můžete zkusit běh. Kromě optimální hladiny cukru si pohybem můžete zajistit také vyplavení endorfinu neboli hormonu štěstí, který navozuje dobrou náladu. A ta je jedním z nejlepších nástrojů, jak být vůči stresu odolnější.