Co podle odborníka přesně znamená mít diabetes pod kontrolou?

Kritérií je několik, ta nejdůležitější jsou laboratorní. Pro většinu pacientů platí, že by mělo být dosaženo hodnoty HbA1c alespoň pod 53 mmol/l (pro mladší pacienty zejména na počátku léčby platí přísnější cíl), glykémie nalačno 4–6 mmol/l, glykémie dvě hodiny po jídle pod 7,5 mmol/l. U pacientů, kteří používají kontinuální monitoraci glykémie, by mělo být procento času, kdy se glykémie pohybují mezi 4–10 mmol/l, alespoň 70 procent. Zároveň by pacient neměl mít optimálně žádné hypoglykémie a hodnoty glykémie by měly co nejméně kolísat.

Musí se diabetici více a lépe kontrolovat, respektive mít diabetes více pod kontrolou v pozdějším věku, nebo zde na věkové hranici nezáleží?

Jsou pacienti, kteří mají stanoveny méně přísné cíle (viz článek Pro optimální léčbu diabetu je důležité správně stanovit cílové hodnoty). Obecně tam patří starší pacienti a ti s kardiovaskulárními onemocněními. Nelze ale paušalizovat, tyto pacienty musí na základě vyšetření určit jejich diabetolog. Určitě to tedy neznamená, že pokud je pacient starší, tak si sám stanoví méně přísný cíl léčby.

Má většina diabetiků svou nemoc pod kontrolou nebo spíše ne? A pokud ne, ví o tom nebo si to nemusí ani uvědomit, dokud nepřijdou třeba výrazné komplikace?

Studie ukazují, že čím déle diabetes 2. typu trvá, tím hůře se kontroluje. Na začátku léčby, po diagnostikování onemocnění, je v cílových hodnotách cca 70–80 procent pacientů, později, zejména, pokud je v léčbě inzulín, pak méně než 50 procent. Pacient může poznat, že není v optimálních hodnotách, např. na základě většího močení či žízně. To se ale projeví až při podstatně vyšších hodnotách, než jsou ty cílové. Důležité jsou tedy ony laboratorní údaje, které jsem zmínil na začátku našeho rozhovoru. Každý pacient by si jich měl být vědom. Komplikace diabetu mohou přijít nečekaně. Asi před 6 lety jsme provedli studii zabývající se úspěšností léčby inzulínem u diabetiků 1. i 2. typu v České a Slovenské republice. Výsledky je možné nalézt zde.

Co je třeba dodržovat pro udržení diabetu pod kontrolou?

Obecně platí že důležitá je dieta a dodržování léčebného režimu, tedy především správné a pravidelné užívání léků. Napomáhají tomu pravidelné kontroly u lékaře.

Co diabetikům hrozí, když nebudou mít svůj stav dlouhodobě pod kontrolou?

Jsou to ony zmiňované komplikace diabetu. Sem patří patologické změny na očním pozadí (retinopatie), postižení periferních nervů (neuropatie), postižení ledvin (nefropatie) a akcelerovaná ateroskleróza, které zvyšuje mimo jiné riziko srdečního infarktu či cévní mozkové příhody. Stojí za to zmínit, že diabetes je ve vyspělých zemích zodpovědný za největší počet lidí trpících slepotou či pacientů docházejících na dialýzu pro renální selhání. Zároveň má pacient s diabetem oproti nediabetikovi 2–3x vyšší riziko zmiňovaného infarktu či cévní mozkové příhody. Všechny tyto uvedené orgány se pravidelně testují, aby se případné komplikace zachytily co nejdříve. Je ovšem nutno zdůraznit, že co je jednou diabetem poškozeno, se už příliš opravit nedá. I proto je třeba držet glykémie v cílových hodnotách, protože to je jediná prevence.

Bývají zde rozdíly mezi diabetiky 1. a 2. typu?

Určité rozdíly jsou, ale z hlediska výše uvedených komplikací nejsou podstatné. Obecně platí, že svoji roli tu hraje čas a pacient s diabetem 1. typu ho „získal“ většinou dříve než pacient s diabetem 2. typu, nemoc tak má více času na tělo působit.

Mívají lepší kontrolu nad diabetem ženy, nebo muži?

Podle provedených studií se zdá, že mezi pohlavími není rozdíl.

Čím byste pacienty povzbudil?

Diabetes je chronické onemocnění, které s pacientem zůstane po celý život, a chápu, že tento dlouhodobý setrvalý boj je únavný. Povzbuzením je určitě to, že existují nové vysoce efektivní léky, ať jsou to již „pilulky“, injekce či nové typy inzulínu, které ke kontrole pomáhají. Pacientům s diabetem 1. typu je nyní k dispozici kontinuální monitorace glykémií, která výrazně zefektivňuje léčbu a zlepšuje její účinnost.