HbA1c a kardiovaskulární riziko
Cukrovka je onemocnění, které nebolí (pokud nepočítáme bolestivé formy diabetické neuropatie), čímž je pro svého nositele velmi zrádná. Dlouhodobě neuspokojivá metabolická kompenzace může způsobit orgánové komplikace, jež mohou být v konečném důsledku i příčinou úmrtí nemocného. Právě kardiovaskulární komplikace, typicky srdeční infarkt a cévní mozkové příhody, bývají nejčastější příčinou úmrtí diabetiků. Na jejich vzniku se podílí nejen dlouhodobě zvýšená hladina krevního cukru, ale také další typické rizikové faktory, jako například zvýšený cholesterol či krevní tlak a kouření. Ty může pacient spolu s lékařem při znalosti cílových hodnot dobře ovlivnit.
Dále pak existují další takzvaně neovlivnitelné rizikové faktory, mezi něž patří genetika, pohlaví či věk. Z tohoto důvodu může infarkt postihnout třeba i pětačtyřicetiletou diabetičku – nekuřačku s dobrou kompenzací cukrovky, výborným cholesterolem i krevním tlakem. Tyto situace jsou však naštěstí vzácné a v naprosté většině případů platí, že správná kompenzace a minimalizace rizikového chování (kouření, nevhodné stravovací návyky atd.) snižují pravděpodobnost kardiovaskulárních komplikací na minimum.
Pokud se tedy pacient léčí s cukrovkou a hovoříme o minimalizaci kardiovaskulárního rizika, máme na mysli zejména kompenzaci cukrovky, cholesterolu, krevních tuků, krevního tlaku a udržení zdravé tělesné hmotnosti. O nutnosti nekouřit se snad ani nemusíme zmiňovat.
Text: MUDr. Denisa Janíčková-Žďárská