Krátkodobé

Souvisejí s aktuální nízkou, či naopak velmi vysokou hladinou glykémie (hypoglykémie a hyperglykémie). Tyto komplikace jsou velmi časté u pacientů léčených inzulínem. Pozorní v tomto ohledu však musejí být i pacienti léčení perorálními antidiabetiky.

Dlouhodobé

Jsou výsledkem déletrvajícího působení (řádově roky) vysoké koncentrace krevní glukózy (hyperglykémie) na tkáně a jsou zásadním nebezpečím spojeným s diabetem mellitus. Během tohoto působení dochází k navazování glukózy na některé stavební části specifických tělesných tkání. Výsledkem je jejich poškození, které posléze vede často ke zhoršení či úplné ztrátě funkce některých orgánů.

Jsou to:

* oční komplikace (diabetická retinopatie): podstatou je poškození drobných cév oční sítnice, kde skrze méněcennou stěnu dochází k úniku součástí krevní plazmy a posléze i krve do sklivce. Pokročilé změny mohou vést až k úplné slepotě. Diabetes je celosvětově zodpovědný za největší procento nevidomých pacientů.

* neurologické komplikace (diabetická polyneuropatie): dochází k poškození nervových vláken, zejména periferních nervů, což může po delší době vést ke ztrátě kožní citlivosti, poruše inervace vnitřních orgánů, ale i k velmi nepříjemným bolestivým projevům (pálení, brnění).

* poškození ledvin (diabetická nefropatie): výsledkem poškození struktur filtrační membrány ledvin je její zvýšená prostupnost pro bílkoviny a postupné zhoršování ledvinných funkcí, které mohou vyústit až v ledvinové selhání a nutnost doživotní pravidelné hemodialýzy (čistění krve pomocí přístrojů v nemocničním zařízení) či k transplantaci ledvin.