Účelem léčby diabetu je dosáhnout tzv. ideální kompenzace choroby a umožnit tak nemocnému plnohodnotný život. Znamená to splnit následující tří cíle:

– hodnoty glykémií v pásmu normálních hodnot či v pásmu těmto hladinám blízkém

– minimální frekvence hypoglykémií a úplná absence hyperglykémií s ketoacidózou

– cílové hodnoty hladiny HbA1c

Toho lze samozřejmě dosáhnout jen v případě, že bude pacient ochoten přijmout určitá opatření vedoucí ke změně jeho životosprávy. Spolu se svým diabetologem pak samozřejmě musí průběžně sledovat, zda je jeho léčba úspěšná a zda se jeho stav nezhoršuje.

Kontrola cílů terapie

1. Správné nastavení terapie si pacient ověřuje sám každodenní kontrolou glykémie glukometrem. Je prokázáno, že čím častěji si pacient glykémie měří, tím je diabetes lépe kompenzován. Optimální frekvence měření by bylo každodenní sedmibodové měření, či alespoň kompromisní čtyřbodové (viz níže) s občasným změřením glykémie v nočních hodinách. Tuto frekvenci je však pro většinu pacientů z různých důvodů obtížné dodržet, proto se v rámci určitého kompromisu u stabilních pacientů osvědčilo následující schéma měření glykémií:
– jeden den v týdnu 4bodové měření (3× před hlavními jídly a 1× před spaním)

– jeden den v týdnu 8bodové měření (4bodové + 3× 1,5 hod. po hlavním jídle + ve 2.00 v noci)

– ve zbylých dnech alespoň 1× denně se střídáním doby měření

V případě kolísání glykémií či jejich delším vzestupu je samozřejmě nutné frekvenci měření zvýšit. Hodnoty všech měření pacient zaznamenává a konzultuje s ošetřujícím diabetologem při pravidelné kontrole. Bez takového záznamu není lékař schopen pacientovi s úpravami dávek nijak poradit.

Při hodnocení naměřených glykémií je třeba si uvědomit, že aktuálně naměřená hodnota nám poskytuje informaci o předchozím časovém období. Tedy hodnota naměřená před obědem nám říká, zda bylo množství sacharidů ke snídani v souladu s aplikovanou dávkou inzulínu ráno atd. Hodnota naměřená po probuzení nám ukazuje, zda byla správná dávka inzulínu podaná před spaním.

2. Při kontrole u příslušného diabetologa je z vyšetření krve k dispozici hodnota tzv. glykovaného hemoglobinu (často se setkáme s označením dlouhý cukr, zkratkou „glykoHb“ či zkratkou HbA1c). Tato hodnota nám udává, jaké množství glukózy je na této molekule navázáno, jinými slovy jaká je koncentrace glykovaného hemoglobinu. Stupeň navázání glukózy na hemoglobin odráží míru navázání glukózy na ostatní tkáně včetně těch, které jsou na tuto vazbu citlivé, a odráží tak riziko možného poškození těchto tkání diabetem. Protože červená krvinka, jejíž součástí je hemoglobin, má životnost omezenou na cca 10–12 týdnů, vypovídá hodnota glykovaného hemoglobinu o stupni kompenzace diabetu za posledních 8–10 týdnů.
 

3. Samozřejmostí je též pravidelná kontrola přítomnosti či pokročilosti specifických komplikací diabetu. Oční pozadí či funkce ledvin s mikroalbuminurií (tj. množství vylučované bílkoviny – albuminu do moči) by měly být kontrolovány alespoň jedenkrát ročně.