Vznik a prevence onemocnění srdce a cév

Většina těchto onemocnění vzniká v důsledku aterosklerózy, což je dlouhodobé ukládání tuků ve stěnách tepen, které vede k jejich zužování až úplnému uzávěru. K tvorbě přispívají rizikové faktory, mezi které se řadí především kouření, vysoký krevní tlak, obezita nebo třeba psychický stres. Důsledná kontrola a dodržování zásad zdravého životního stylu výrazně snižuje riziko výskytu závažných srdečních a cévních příhod. Některé okolnosti vzniku tukových vrstev – například věk nebo pohlaví – ovšem ovlivnit nelze. Riziko různých onemocnění obecně roste s věkem a platí to i v případě aterosklerózy. Z hlediska pohlaví pak hrozí více mužům, po menopauze se však riziko postupně vyrovnává. Mezi diabetiky se naopak zdají být více ohroženy ženy.

Jak se projevuje ateroskleróza?

Ateroskleróza může vést k nedokrevnosti orgánu, který ucpaná céva zásobuje. Její projevy nazýváme kardiovaskulárními onemocněními. Na blížící se možnost postižení některým z nich nás mohou upozornit určité příznaky. V případě srdce je to anginapectoris, bolest na hrudi. Céva, zúžená v důsledku ukládání tuku, nedokáže dostatečně prokrvovat příslušný srdeční okrsek a srdeční sval pak nemá dostatek kyslíku. Pacienti tuto bolest popisují jako tupou či svíravou s tlakovým charakterem. Bývá plošná a objevuje se nejčastěji na přední straně hrudníku, může vyzařovat do krku, zad či levé horní končetiny. Může se objevit kdykoliv, nejčastěji však na vrcholu námahy, a trvá zpravidla několik minut. Vždy vyžaduje návštěvu lékaře, neboť jde o varování před hrozícím srdečním infarktem.

Varovným příznakem aterosklerózy mozku je transitorní ischemická ataka, přechodná mozková nedokrevnost. Tento stav, kdy dojde k nedokrvení mozkové tkáně, do 24 hodin zcela odezní. Může se projevit závratí, poruchami hybnosti končetin, poruchami řeči i zhoršením rozumových schopností. Většina pacientů s příznaky se dostane do nemocnice, ale zejména v případech, kdy potíže rychle ustoupí, se řada z nich do nemocnice nevydá. Vystavují se tak ovšem vysokému riziku návratu potíží, které nakonec mohou přejít do cévní mozkové příhody s nevratným postižením. Proto se v případě příznaků doporučuje urychlená návštěva lékaře, během které by mělo být provedeno sonografické vyšetření tepen zásobujících mozek, které dokáže případná aterosklerotická zúžení rozpoznat.

Bolest svalů dolních končetin způsobené nedokrevností označujeme jako klaudikaci. Objevuje se při námaze dolních končetin a typicky se jedná o velmi intenzivní křeč v lýtku či stehnu, která po několika minutách odezní. Tyto příznaky signalizují nedostatečné cévní zásobení v důsledku zúžení tepen dolních končetin. Stejně jako u předchozích příznaků i zde je nutná rychlá návštěva u lékaře, jejíž součástí by mělo být i sonografické vyšetření tepen, které identifikuje případné zúžení.

Více informací o kardiovaskulárních onemocněních a jejich léčbě naleznete v brožuře Diabetes mellitus a kardiovaskulární onemocnění od MUDr. Jana Brože a MUDr. Richarda Fojta, kterou si můžete přečíst nebo stáhnout na webu Dialigy v sekci Ke stažení – stačí kliknout zde.