Měření glykovaného hemoglobinu tak zůstává základním prvkem kontroly úspěšnosti léčby u diabetu 2. typu. U nedostatečně kompenzovaných pacientů lze využít častější monitoraci glykemie glukometrem či jednorázové kontinuální měření.

Co se týče léčby diabetu, aktuální rozmanitější možnosti umožňují lépe specifikovat nastavení terapie s ohledem na konkrétního pacienta. Základními pilíři jsou snaha na jedné straně zabránit komplikacím diabetu či alespoň zpomalit jejich rozvoj, na té druhé pak optimalizovat kvalitu života.

Základní principy nastavení léčby jsou u konkrétního pacienta spojeny se znalostí řady parametrů, mezi něž patří zbývající sekrece inzulinu, kardiovaskulárními rizikové faktory (především hladiny lipidů, kouření, obezita, hypertenze, fyzická aktivita), nadváha či obezita, stav renálních funkcí a aktuální kompenzace glykemických hodnot.

Ve spektru léků či léčebných postupů, které lze využít k léčbě diabetu, se nacházejí látky, které zlepšují srdeční selhání či renální nedostatečnost, ale i takové, jež napomáhají snížení hmotnosti. Léčba pak je nastavována tak, aby vedla k úpravě hodnot glykemie a zároveň ke zlepšení dalších onemocnění, kterými pacient trpí, jako jsou např. zmiňované srdeční a renální selhání či obezita.

Pohled na pacienta s diabetem 2. typu je tedy komplexnější než dříve. Umožňuje často širší záběr léčby a zároveň dává pacientovi větší možnost se na ní podílet. To spočívá již od samého počátku ve sdíleném rozhodování o nastavení léčby, kdy lékař či celý tým (tvořený dále edukátory, nutričními terapeuty, podiatry a psychology) s pacientem probere aktuální situaci a vysvětlí mu, jaké léčebné možnosti jsou pro něj k dispozici. Sdílené rozhodnutí, kterým pacient nabídku přijímá, ho více zapojí do péče o vlastní zdraví. Pacient se pak více podílí na monitoraci glykémie mezi návštěvami lékaře a lépe dodržuje doporučení dietních úprav a fyzické aktivity.

Optimální nastavení péče a přijetí navržených změn vede k snížení rizika výše uvedených komplikací, omezení počtu hospitalizací, redukci hmotnosti a zlepšení fyzické zdatnosti a kvality života pacienta. V neposlední řadě pak oddaluje riziko úmrtí.

Využijte aktuálních možností léčby a diskutujte o tom se svými lékaři.