Jsou lidé s diabetem náchylnější ke stresu?

Může mít nerovnováha hladiny cukru v krvi vliv i na vnímání stresu a na naše nálady? Na tuto otázku se nedávno zaměřili vědci v jedné studii.

Foto: Pexels.com

Podle Auriel Willette, Tovah Wolfa a dalších vědců z University Wisconsin-Madison a Iowské státní univerzity v Ames může inzulínová rezistence přispět k tomu, že lidé s cukrovkou hůř snášejí stresové situace a jejich emoční reakce na negativní podněty bývají horší, než je tomu u zdravých jedinců. Předchozí studie navíc ukázaly, že jsou diabetici náchylnější k poruchám nálad a depresím.

Překvapivé zjištění

Vědci se domnívali, že za vypjatější emoční reakce může především inzulínová rezistence. Nedávná studie, jejíž výsledky publikoval časopis Psychosomatic Medicine, naznačuje, že pacienti s diabetem druhého typu nebo prediabetem reagují také silněji na negativní vizuální podněty. Vyplývá to z výzkumu, kterého se zúčastnilo 331 dospělých jedinců.
Willette a jeho tým ukázali každému účastníkovi studie řadu snímků s negativním, pozitivním nebo neutrálním obsahem s cílem vyvolat emoční reakci. Současně zkoumali odezvy pomocí elektroencefalogramu (EEG), což je test, při kterém dochází k měření aktivity v centrální nervové soustavě.
„Lidé trpící inzulínovou rezistencí byli překvapenější negativními obrázky,“ říká Willette a dodává: „Zdá se tedy, že podobně reagují i na negativní události v životě.“
Test kognitivní výkonnosti také prokázal, že tito lidé mají určité kognitivní deficity, například chudší aritmetické schopnosti.

Začarovaný kruh

Zajímavé výsledky ale přinesly i testy, které zkoumaly mozkovou aktivitu v klidovém režimu. Tedy v době, kdy lidé neprováděli žádný konkrétní úkol. Ukázalo se, že diabetici druhého typu a jedinci s prediabetem vykazují větší aktivitu v pravé polovině mozku, přičemž právě nadměrně aktivní pravá hemisféra bývá spojována s depresemi a negativními náladami.
Podle Wolfa to vysvětluje i fakt, proč lidé s chronickými metabolickými chorobami mají potíže dodržovat zdravý životní styl. Kvůli převládajícím negativním myšlenkám a špatné náladě jim chybí motivace k uskutečnění změn. Navíc se ukázalo, že tito pacienti měli i nízké hladiny kortizolu, což je jeden z příznaků chronického stresu.

S lepší náladou jde všechno lépe

Pokud by se vědcům podařilo odhalit princip, jak ovlivňuje inzulínová rezistence vnímání stresu, přispělo by to i k léčbě samé. Pacienti by pak lépe čelili negativním náladám a depresím. „Pokud se lidé s prediabetem a cukrovkou snaží změnit svůj přístup k životosprávě, mohou jim v tom bránit právě reakce na stresující události v životě. Ve výsledku tak dochází ke snížení kvality života a je to takový začarovaný kruh,“ dodává Wolf.

Zpět

Mohlo by vás zajímat